Zkušenosti z poslední doby z evropských zemí poukazují na jeho vysoký stupeň patogenity k reprodukčnímu aparátu, nervové soustavě, cirkulačnímu aparátu a skeletální soustavě. Tuto skutečnost dokazují zkušenosti z našich chovů, kde byly pozorovány případy trombotických meningoencefalitíd, myocarditíd a artritid u výkrmových telat. Klinika onemocnění způsobená H. somni nebývá vždy zcela zřetelná a má obvykle akutní septikemický průběh. Průvodní projevy, jako jsou deprese , ataxie a poruchy vidění, končí ve většině případů komatózním stavem během několika hodin, případně dní.

 

Z hlediska taxonomie je H. somni gram negativní nesporulující coccobacillus rostoucí na obohacených mikroaerophilních půdách. Je mikrobem standardní flóry respiratorního traktu zdravých telat a v praxi se s ním setkáváme zcela běžně. Jeho patogenní a nepatogenní kmeny se do organismu zvířat dostávají různými cestami a poté vykazují vysoký stupeň antigenní variability.

 

Přestože se s H. somni setkáváme častěji v nervových buňkách, jako je tomu při tromboembolických meningoencefalitidách, je jeho adaptabilita k ostatním tkáním organismu telat velmi vysoká.

   Zmíníme-li prevalenci, ta vykazuje zvláště vysokou proporcionalitu, a je přímo úměrná k vytváření vysokých hladin specifických protilátek. Vzhledem k jeho vzájemnému synergismu s mikroorganismy respiratorních tkání stává se H. somni vysoce patogenním pro výkrmová telata ve věku 6–8 měsíců. Klinická forma onemocnění je u této kategorie zvířat často spojována s variantní bakteremií, jež se vyznačuje nepříliš jasně definovatelnou symptomatologií.

   Protože infekce H. somni vyvolává stavy septikemie organismu, můžeme při PA vyšetření nacházet tromboembolie, jež plně korespondují s bakteriální adherencí k vaskulární tkáni.

 

Náhlý úhyn je typickým průvodním znakem infekce v chovu telat. Kolísavá teplota v rozmezí 42 °C do podnormálních hladin a měnící se během několika hodin není pro toto onemocnění zvláštním jevem. Vedle často se objevující se extrémně vysoké dyspnoe způsobené fibrinózní pleuritidou napomáhá diferenciálně odlišit infekci od jiného etiologického agens. Křečové stavy, retinální hemoragie mnohdy až opistotonus napovídají k infekci H. somni.

   V krvi infikovaných zvířat nacházíme leukopenii a vyvíjející se neutropenii. V případě trombotické meningoencefalitidy je to výrazná neutropenie.

 

Vychází z klinických příznaků onemocnění, a to již brzy po narození telat. Izoláty z tkání, jako jsou mozek, krev, moč a synoviální tekutina diagnózu zcela potvrzují. Detekce abnormálních neurologických příznaků a nálezy retinálních hemoragií také upřesňují pohled praktika k formě probíhajícího onemocnění.

   Izolace této bakterie, jako součásti mukozální flóry respiratorního a urogenitálního aparátu, nepřináší jednoznačný diagnostický výsledek. Naproti tomu izolace mikroorganismů z cerebrospinálního moku, synoviální tekutiny a orgánů inokulovaných mikrobem jasněji potvrzuje diagnózu.

    Serologické testy vytvářejí křížové reakce s jinými bakteriemi patřícími do skupiny Pasteurellaceae.

    Histologickým vyšetřením nacházíme tkáňové vaskulitidy, vaskulární trombózy a zřetelné infiltrace neutrofilů do tkání, ve kterých se tyto bakterie také nacházejí.

   Diferencilní diagnostikou musíme vyloučit poly­ence­pha­lo­malácii, hypovitaminózu A, otravu olovem, pseudovzteklinu a listeriózu.

 

Kontrola vychází z rychlé diagnostiky a identifikace patogena. Léčba antibiotiky je zvládnutelná pouze v iniciálním stádiu onemocnění. Také preventivní medikace tetracyklíny nemusí šíření infekce redukovat žádoucím směrem.

   Chceme-li v napadeném chovu uplatnit vhodný antibiogram, je třeba pozornost soustředit na počty vysoce rezistentních kmenů. Pro zvládnutí infekce je potom vhodné pozornost zaměřit na uplatnění ceftiofur hydrochloridu – specialita Eficur inj., potencované sulfonamidy, tylmicosinu nebo fluorchinolonů.

   Volíme-li imunoprofylaxi, musí vždy vycházet z uplatnění vakcín obsahujících kapsulární antigeny, jako je příkladně Hiprabovis Pneumos inj. Tyto vakcíny mají schopnost vyvolat žádoucí křížovou reakci a navodit tím vysoký stupeň imunity.

   Vhodné je také telata vakcinovat proti virovým infekcím (IBR, DVD, Pi3 a BRSV – Hiprabovis 4 inj.) a v oblastech prostých IBR také vakcínou Hiprabovis 3 inj. s antigenní strukturou (BVD, Pi3 a BRSV).

 

Infekce Histophilem somni způsobuje každoročně vysoké ztráty v produkčních chovech telat. Lokalizace tohoto onemocnění nemusí vždy vycházet z jasné klinické symptomatologie a může být zastírána řadou koinfekcí. Pro praxi je ale vždy důležité soustředit svoji pozornost na iniciální stádium infekce s potvrzením správným směrem orientované laboratorní diagnostiky. Léčba infikovaných zvířat vyžaduje plošnou medikaci eliminující možnou manifestaci jiné v chovu zastoupené oportunní flóry. Jako výhodou a pro praxi doporučitelnou se jeví metoda cílená imunoprofylaxe vhodnou antigenně opracovanou vakcínou.