Obecně v chovatelské a veterinární veřejnosti převládá názor, že reprodukční výkonnost  klisen je v České republice relativně nízká. Dosahovaná porodnost hříbat a praktické zkušenosti tuto skutečnost potvrzují a navazují na výsledky přirozené plemenitby a inseminace z posledních období.

Dalším nesporně důležitým důvodem nižší reprodukční výkonnosti klisen jsou patologické
a morfologicko-fyziologické disharmonie a poruchy mechanismů odpovídající za harmonizaci pohlavní činnosti.

Na základě uvedených skutečností je nutné zmínit aspekty biologických zvláštností, jejichž nedostatečné nerespektování často v důsledku znamená nižší reprodukční výkonnost klisen.

Z pohledu uvedených faktů je dobré osvětlit komplex příčinných faktorů.

Biologické zvláštnosti pohlavních funkcí klisen

Charakter a úroveň sexuální aktivity klisen je určován úrovní produkce hypotalamického GnRH indukujícího adenohypofýzu k sekreci gonadotropních hormonů FSH a LH, které řídí funkci ovarií a určují průběh pohlavního cyklu. Nízká hladina GnRH v krvi  kliseny způsobuje ovariální acyklii a následnou  anestrii.    

Jestliže jsou signály GnRH v optimálních hladinách, dochází k indukci adenohypofyzární FSH sekrece a růstu a zrání folikulů. K tomu, aby folikul dozrál  a došlo k ovulaci je nutná ještě dostatečná sekrece LH podnícená intenzitou GnRH signálu. Nižší intenzita uvolňovaného množství GnRH je důvodem neschopnosti organismu reagovat a vyvolat patřičnou gonadotropní sekreci s výsledkem vynechání ovulace
a následnou atrézii folikulů.

K uvedené situaci u klisen dochází v našich geografických podmínkách také přirozeně v souladu se sexuální sezónnosti. Bylo také prokázáno, že tato sezónnost úzce koreluje s měnící se délkou světelného dne a částečně i okolní teplotou, případně také výživou a faktory vnějšího prostředí. Principem „fotoperiodismu“ je skutečnost, že dlouhý den stimuluje a naopak kratší den daný prodlužující se nocí, potlačuje funkci hypotalamického sexuálního centra a tvorbu GnRH. 

U klisen rozlišujeme 4 reprodukční období:

-          fyziologický zimní anestrus

-          jarní přechodné období

-          připouštěcí období (druhá polovina jara a léto)

-          podzimní doznívání připouštěcího období

Zimní anestrus

Je u klisen charakteristickým obdobím v měsících listopadu, prosinci a lednu.

Je charakterizován nízkou hladinou a nedostatečným signálem hypotalamického GnRH, FSH a LH. Klisny nevykazují příznaky říje, ovariální aktivita je malá nebo žádná a folikuly jsou menší než 3 cm. Děloha a krček jsou ochablé a hustota endometriálních žlázek endometria je malá.

Jarní přechodné období

Představuje postupnou normalizaci sekrece GnRH a nárůst gonadotropních hormonů v adenohypofýze. Objevuje se cyklická pohlavní aktivita charakterizovaná tvorbou hroznovitých - multiplicidních folikulů o průměru 20 – 30 mm a více. Tyto folikuly zpočátku nedozrávají a atretizují. V dalších růstových vlnách se však postupně zvětšují a vytvářejí dominantní folikul schopný ovulace (> LH). Říje v tomto období mohou být různě dlouhé, často bez ovulací. S postupem jarního období se pohlavní cyklus dále stabilizuje, příznaky říje se zvýrazňují a dochází k žádoucím ovulacím.

Připouštěcí období

Toto období je charakterizováno plnohodnotným pohlavním cyklem s rozdílnou individuální intenzitou. Zevní příznaky říje nabývají charakteristických forem a žlutá tělíska periodické životnosti. Stěna dělohy je edematózně ztluštělá. Krček děložní je edematózně prosáklý,tonicky ochablý.
Na ováriu je palpovatelný folikul, který před ovulací zcela vyplňuje ovulační jamku. U většiny klisen dochází k ovulaci v době vyvrcholení říje a zapouštění je dobré orientovat co nejblíže momentu ovulace. Na místě ovulovaného Gráfova folikulu se vytváří žluté tělísko, které neprominuje  nad ovulační jamku.

Během stabilizovaného pohlavního cyklu je hormonální profil tohoto období charakterizován dvouvrcholovým FSH píkem a zvyšující se hladinou LH složky v předovulační periodě.

Hladina a sekrece progesteronu vychází z fáze formace CL a jeho postupné prostagladinové regrese.

Jako příklad uvádíme:

Klinický případ

Klisna českého teplokrevníka, stáří 10 let.

Anamnéza: projevení říje dne 6. srpna  (pátek)

Klinické vyšetření  

a) Rektální vyšetření

Ø      palpačně děloha mírně zvětšená

Ø      tonizace na 2 křížky

b) Sonografické vyšetření

Ø      zjištěna výrazná edematizace endometria

Ø      řasy středního stupně

Ø      před děložním krčkem nalezena anechogenní tekutina o průměru 1 cm

Ø      levé ovárium – velikost 3,7 cm x 3,9 cm + další folikuly o průměru 2 cm

Ø      pravé ovárium – folikuly do průměru 2,5 cm

Ø      u klisny prokázána doba vhodná k inseminaci

Závěr vyšetření

Majitel projevil zájem o připuštění klisny chlazeným spermatem hřebce ustájeného v Tlumačově. Inseminační dávky jsou danou stanicí posílány chovatelům vždy v pondělí, středu
a pátek.

Z těchto důvodů bylo doporučeno v případě trvání říje opakované sonografické vyšetření dne 9. srpna  (pondělí) s možností objednání inseminační dávky v tomto termínu

Další vyšetření

Podle vyjádření majitele vykazovala klisna projevy říje ještě do večera 8. srpna  (neděle). Dne 9. srpna  (pondělí) proběhlo sonografické vyšetření s výsledkem: děloha stále edematická, jsou patrny zbytky zřaseného endometria. Levé ovárium – palpačně výrazně zvětšené, na pohmat měkké, sonograficky zjištěn útvar o průměru 6 cm, suspektně diagnostikován jako hemoragický folikul. Pravé ovárium – folikuly v průměru 2,5 cm + stopy starého žlutého tělíska.

Diferenciální diagnostika klinického případu

Klisny s ovariálními abnormalitami představují velké spektrum klinických příznaků a z toho vycházejících forem interfertility

Ø      Hemoragický folikul

Ø      Ovariální hematom

Ø      Luteinizovaný folikul

Ø      Ovariální neoplazmata

Ø      Ovariální abscesy

Hemoragický folikul

Je jednou z poruch folikulárního vývoje, kdy vývoj nemusí být vázán na fyziologické ovulační období. Nejčastěji se vyskytuje v podzimním přechodném období (podzimní folikul).
Velikost v rozmezí těchto útvarů je 5 – 15 cm (někdy i více) a v etiologiii se uplatňuje určitý stupeň hormonální disbalance. Většinou perzistuje po dobu 60-ti dnů. Obsahem je krev, která postupně segreguje v želatinózní hmotu. Na ováriu nedochází k luteinizaci.

Ovariální hematom (hematocyt)

Nalézáme často při rutinním palpačním vyšetření během připouštěcí sezóny. Mechanizmus a formace těchto struktur vychází ze vzniklé postoovulační kavity vyplněné nadměrným množstvím krve.

Na vaječníku dosahují velikosti větší než 10 cm. Jejich resorpce probíhá během 1 – 2 následných estrálních cyklů a mohou perzistovat až po dobu 2 – 3 měsíců. Jejich účast na vaječníku však neinterferuje s estrální aktivitou klisny.

Ovariální abscesy

Kavita vaječníku je vyplněna purulentní nebo kazeózní hmotou. Vznik těchto abscesů je vázán většinou na iatrogenní inzult ovariocentézy.

Luteinizovaný folikul

Představuje formu nepravidelnosti a rytmicity pohlavního cyklu klisen, a to v jeho velikosti, která odpovídá velikosti původního dominantního folikulu, ze kterého vznikl. Jde o jeho proběhlou luteinizaci bez ovulace.

Ovariální neoplazmata

Nejsou neobvyklým klinickým nálezem u klisen s prevalencí tumorů buněk granulózy.

Tumory buněk granulózy

Představují až 90 % všech diagnostikovaných neoplazmatických změn, a to převážně u věkových skupin 5 – 9 roků. U klisen se projevuje hřebčí chování dané sérovou testosteronovou koncentrací. Sonograficky lze tyto útvary detekovat. U postižených zvířat potlačují funkci kolaterálního ovária, které atrofuje.

Teratomy

Jsou většinou unilaterální a vycházejí ze zárodečných buněk. Zvířata s těmito nádory cyklují na kolaterální vaječník a udrží graviditu.

Dysgerminomy

Představují maligní metastatické ovariální tumory představující značný abdominální diskomfort. Mohou to být unilaterální multilobulární ovária zjistitelná rektální palpací. Tyto nádory narušují hormonální profil zvířete.

Serózní cystadenomy

Představují benigní epiteliální ovariální nádory neovlivňující kolaterální vaječník.

Diagnóza

Luteinizovaný folikul

Ø      je vyloučen na základě velikosti a struktury,

Ø      jeho velikost odpovídá velikosti původního dominantního folikulu, ze kterého vznikl
(jde o počátek luteinizace bez ovulace).

Tumor buněk granulózy

Ø      vyloučen na základě normálního chování zvířete - klisna měla pravidelné říji celou sezónu
a druhé ovárium bylo zcela funkční z hlediska folikulárního vývoje.

Hemoragický folikul – konečná diagnóza

Ø      pro hematom platí jako pro hemoragického CL, že stěna je  3 – 4 mm silná následkem probíhající luteinizace už za 24 hodin od ovulace.

Řešení klinického případu je vzhledem k pokročilému ročnímu období problematické.

Doporučované je:

Ø      stanovení hladin progesteronu (nemusí vždy ukázat zcela objektivní výsledek)

Většina klisen podle určité plemenné a individuální variability přechází v tomto období do zimního nestru, jež je charakterizován  nízkou hladinou  hypotalamického GnRH a nedostatečným signálem k indukci sekrece gonadotropních hormonů. Klisny jsou anestrické, ovariální aktivita je malá, děloha a krček ochablé, hustota endometriálních žlázek je zřetelně menší.

Ø      naslepo aplikace PGF2 α jednorázová, nebo opakovaná

Říje je tímto způsobem možné dosáhnout aplikací  250 μg cloprostenolu.
Nástup říje a následné ovulace závisí ve značné míře na velikosti folikulů přítomných na ováriu. Při velikosti folikulů větším než 40 mm lze říji očekávat za 2 – 3 dny a  k ovulaci dochází 6. nebo 7.den po ošetření.

Diskuse

Klinické a sonograficky podpořené vyšetření umožňuje sledovat růst, zrání a ovulaci folikulu, stejně jako diagnostiku komplikujících cyklických ovariálních disharmonií. Ve sledovaném případu jsme vedle fyziologických struktur na vaječních nalezli patologický stav, který bylo nutné specifikovat a posoudit z dalšího hlediska jeho klinické prognózy.

Diferenciálně diagnosticky bylo nutné vyloučit neovulované luteinizované folikuly, které mají podobnou strukturu jako corpus luteum haemorragicum, a to zejména při jejich pokročilé luteinizaci. Pro  odlišení od klasického žlutého tělíska bylo nutné souběžně provést také palpaci daného útvaru. Druhou skupinou  diferenciálně diagnosticky odlišitelných a neovulovaných folikulů jsou  ty, které mají folikulární dutinu vyplněnou krví – hemoragiké folikuly, případně ovariální hematomy.

Pod pojmem ovariální hematom  rozumíme poovulační útvar o průměru  10 – 20 cm zajímající téměř celé ovárium. Vzniklá kavita  je téměř zcela vyplněna krví. O charakteru neovulovaných folikulů a jejich případné luteinizaci se můžeme přesvědčit stanovením hladin progesteronu v krevním séru. Vzhledem k tomu, že se anovulační estrus během ovulační sezóny vyskytuje relativně zřídka, je nutné počítat také s účastí corpus luteum haemorrhagicum. Vodítkem častého výskytu podzimních folikulů u klisen je konec ovulační sezóny. Naštěstí tyto luteinizované a hemoragické útvary většinou nevyžadují terapeutický zákrok a podléhají regresi s nástupem nové ovulační sezóny.

Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat se u klisen setkáváme s nálezy ovariálních tumorů, které je nutné odlišit od jiných folikulárních struktur. V úvahu přicházejí zejména cystické nebo solidní tumory buněk granulózy.

Je třeba také zdůraznit, že interpretace diagnostiky ovariálních struktur je v úzké vazbě ke správné volbě dalšího postupu řešení případné anestrie klisen a terapeutické intervence.