Hemoragické onemocnění králíků způsobené caliciviry bývá ve své  akutní formě příčinou až 90% ztrát. Mladí králíci vykazují vůči onemocnění určitý stupeň odolnosti. Tento fakt stejně jako vliv věku, ve kterém mohou onemocnět, nelze definovat.

KRONEMAN,K., HORZINEK,J. (1994) publikovali zprávu, ve které uvádějí, že  zvířata mladší 2 měsíců vykazují určitý stupeň naturální rezistence, která u mláďat starších  2 měsíců rychle klesá. V praxi je možné se setkat zejména u výkrmových králíků chovaných na farmách se situací, kdy vysoký stupeň mortality je možné pozorovat ve věku 6 – 8 týdnů. Účinnou ochranou je v takových chovech pouze vakcinace.  

Vakcíny uplatňované k ochrannému subkutánnímu a intradermálnímu očkování králíků lze podle  LEMIERA (2002) rozdělit na olejově a aluminium hydroxylově adjuvované. Typ adjuvans pak určuje délku vytvořené imunity.

Pokusu provedené na zvířatech dokazují, že využití  olejového adjuvans je při s.c aplikaci vakcíny imunitně výhodnější (PAGES,A., MANTE, A.,1999).  

Intradermální aplikace vakcín má zcela jistě řadu výhod. Je to zejména jednodušší manipulace se zvířaty ve velkochovech a redukce možné transmise onemocnění v případech, kdy se aplikují živé vakcíny (PAGES, A., 2003).

Ve světě nebyly dosud ppublikovány studie, popisující využití olejových vakcín pro intradermální použití. Tato forma vakcinace využívající variantní RHD vakcínu s rozdílným typem adjuvans aplikovaná intradermálně, může mít pro praxi zcela jistě významné opodstatnění.

Za účelem ověření této formy aplikace byl proveden pokus, využívající schopnosti králíků reagovat na intradermálně podaný antigen z aspektu rezistence  k experimentální infekci.

Materiál a metody

Zvířata

Do pokusu bylo zařazeno 41 kusů 1 měsíc starých hybridních králíků odchovávaných pro velkochovy. Zvířata byla umístěna do klecí (100 x 40,6 x 38 cm po 5 zvířatech).
Výživa a napájení probíhalo v průběhu testu adlibitum.

Léčba

Bylo vytvořeno 5 skupin zvířat.

Skupina 1 byla kontrolní. Králíci byli intradermálně naočkováni fosfátovým pufrem (PBS). Skupina 2 a 3 byla vakcinována ½ dávkou Cunipravacu RHD subkutánní a intradermální aplikací. Skupina 4 obdržela experimentální aluminium hydroxidovou vakcínu stejného antigenního složení jako Cunipravac RHD.  U skupiny číslo 5 byly uplatněna jiná komerční vakcína v souladu s doporučením výrobce.

K intradermální aplikaci bylo využito aplikátoru Dermojet (Societé Akra Dermojet) dávka 0,2 ml.

Tab.1 Pokusné skupiny

Vyhodnocení

Klinicky byla zvířata vyšetřena 1. den testu. Od 5 králíků z každé skupiny  byla odebrána krev v množství  1 – 2 ml na králíka. Zvířata byla vakcinována po odběru krve. Intradermální administrace aplikátorem Dermojed proběhla z důvodu dobré penetrace vakcíny dvěma vpichy do ucha dávkou 0,1 ml. Klinické postvakcinační příznaky (letargie, anorexie apod.) a reakce v místě inokulace byly vyhodnoceny 5. den po podání. Průběh klinických příznaků stejně jako odběr krve byl opakovaně proveden  29. den po vakcinaci.

Krevní vzorky na IgG protilátky byly vyhodnoceny indirect ELIZA metodou (seropozitivní byla hodnota vyšší než 1,5).

Čelenžní pokus

Po 30. dnech po vakcinaci bylo 5 zvířat z každé skupiny převedeno do experimentálních oddělených prostor, kde byla podána intramuskulární dávka 0,5 ml suspenze viru moru králíků (titr 6000 HAU/dávka). Klinické příznaky byly  u zvířat kontrolovány po dobu konání pokusu denně. RHD virová identifikace ze vzorků jaterní tkáně utracených králíků proběhla HA testem a Dot-Eliza metodou.

Statistická analýza

Frekvence seropozitivnách zvířat a statistická analýza pokusu byla vyhodnocena formou   SPSS 11.5 software.

Výsledky

Klinické vyhodnocení

Zvířata nevykazovala na počátku pokusu žádné klinické příznaky onemocnění. Zdravotní stav zvířat byl po 5 dnech  od vakcinace vyhodnocen jako dobrý. V místě inokulace se u zvířat vytvořily malé noduly. Jejich velikost byla různá a lišila se  podle toho, jaká forma inokula byla podána.

U kontrolní skupiny byla zjištěna velikost  0,2 cm, olejové inokulum mělo 0,3 – 0, 4 cm a aluminium hydroxydové 0,5 cm. Všechna zvířata  nevykazovala klinicky zjistitelnou alteraci zdravotního stavu. Žádné zvíře v průběhu pokusu neuhynulo.

Tab.2 Serologická odezva po vakcinaci a čelenži RHD virem

Vyhodnocení vakcinace ve vztahu k čelenži

Všechna zvířata zařazená do pokusu byla na počátku seronegativní. Celý soubor testovaných zvířat byl 29. den po vakcinaci seropozitivní. Vysoký stupeň serokonveze vykázaly obě skupiny, skupina s olejovým adjuvans až do 82,9 %. Resistence k čelenži byla velmi nízká (90 %) zvířat uhynulo za 48 – 96 hodin po infekci. Uhynulá zvířata vykazovala typické příznaky RHD infekce.

Diskuse

Zdravotní stav testovaných zvířat nebyl vakcinací narušen. Resistence vůči čelenži byla 100 % u olejově adjuvované vakcíny Cunipravac RHD inj.a.u.v.podané jak subkutánně, tak také intradermálně.Kompletní dávky nebo vyšší antigenní titr prokázal vyšší efektivitu.