Délka současného onemocnění: před 7 dny léčena pyometra.

Chování, unavitelnost: méně živá.

Krmení: kompletní krmná dávka – granule.

Apetit: zhoršený.

Zvracení, regurgitace: nepozorováno.

Příjem tekutin: více pije.

Kulhání, paréza: nepozorováno.

Pruritus: nepozorován.

Výtok (oči, uši, nos, pohl.aparát): výtok z pochvy.

Změna konfigurace: v klidu bez příznaků.

Hubnutí: výživný stav dobrý.

Životní prostředí: chována v bytě.

Onemocnění rodičů, sourozenců, případně jiných zvířat se kterými je pacient ve styku: nezjištěno.

Hárání: klinický stav po 35. dnu po připuštění.

Prodělaná onemocnění, úrazy, operace: nezjištěno.

Dosud prováděná terapie a její efekt: léčena pyometra 3× aplikace prostaglandinu, ATB.

 

T: 37,7; P: 120; D: 36

Výživný stav: dobrý.

Chování: léčena epilepsie (phenobarbital).

Vědomí: normální.

Mízní uzliny: nezvětšené.

Sliznice: růžové.

CRT: 2 sec.

Zubní kámen: +

Kožní elasticita: v normě.

Palpace průdušnice: nebolestivá.

Motorika: zachovalá.

Respirační aparát: vezikulární dýchání.

Kardiovaskulární ap.: srdeční ozvy ohraničené, rytmus pravidelný a synchronizovaný s pravidelným pulzem.

Abdomen: prohmatný s patrnou distenzí, nebolestivý.

 

Obsah v děloze o velikosti 3–4 cm.

 

Z hlediska diferenciální diagnostiky bylo nutné klinický stav pacienta diagnosticky odlišit od abnormální prodloužené a rozdělené říje, gravidity, abortu, pseudogravidity, patologických stavů v pochvě a močovém ústrojí, pahýlové pyometry, ale také intoxikace.

 

T: 37,6; P: 96; D: 25

Pacient byl předveden s příznaky zkaleného výtoku z pohlavních orgánů.
Provedené UTS vyšetření potvrdilo obsah v děloze o velikosti 3–4 cm. Majitel z důvodu plánované budoucí chovnosti zvířete požaduje konzervativní terapii.

 

Remophan inj. (syntetický prostaglandin – d cloprostenol) v dávce 1 µg/kg ž.hm. i.m.

Další aplikace léčiv z důvodu snížení nežádoucích vedlejších reakcí – přirozený prostaglandin 2 × denně i.m., ß-laktamové antibiotikum Codimox 15% LA inj. a.u.v. 1 ml pro toto i.m.

Hodnoty triasu: T: 37,8; P: 80; D: 20

 

Pyometra.

 

Pyometra fen je jednou z nejčastějších a nejvážnějších poruch reprodukce této skupiny zvířat. Představuje potenciálně smrtelné onemocnění způsobené intoxikací nebo sepsí organizmu pacienta. Podle klinického průběhu onemocnění rozlišujeme otevřenou a zavřenou formu pyometry.   

Jednou z příčin vzniku pyometry je hnisavý zánět děložní stěny a následné hromadění exudátu v děloze způsobené masivní kontaminací dělohy. Tato typická forma pyometry bývá spojena s předchozí nadměrnou stimulací děložní sliznice ovariálními steroidy. Následkem tohoto stavu je vznik cystické hyperlpazie endometria, charakterizované zvětšením a zmnožením endometriálních žláz. V děloze se tím hromadí sekret, který představuje ideální pomnožovací půdu pro běžně se v pohlavních cestách vyskytující fakultativně patogenní bakterie.

Druhým faktorem podmiňujícím vznik typické a spontánní pyometry fen je hormonální disbalance vyvolávající nadměrnou sekreci děložních žláz s následnou infekcí děložního obsahu. Bez ohledu na stáří zvířat vzniká obdobný stav také po aplikaci exogenních estrogenů nebo progesteronů a jeho syntetických analogů.

Hlavním příznakem otevřené formy pyometry je výtok z pochvy variabilní povahy. Klinicky je možné u pacienta pozorovat PU a PD, příznaky celkové letargie, deprese, anorexie, vomitu, zhoršení kondice případně také diarrhoea. Teplota je u postiženého zvířete vesměs udržována ve fyziologickém rozmezí. V pokročilých stavech nastupuje u pacienta dehydratace a šok.

Vlastní diagnostika pyometry je především založena na palpačním, USG a případně RTG vyšetření a průkazu patologického obsahu v děloze.

Pomocné metody, jako je vyšetření krve (zvýšený počet leukocytů, neutrofílie), moče (zvýšené koncentrace kreatininu, močoviny), případně zvýšená aktivita ALT a ALP, mohou klinicky pozorovanou symptomatologii tohoto onemocnění také podpořit.

 

Prognózu je třeba u pacienta posuzovat ze dvou pohledů, a to z hlediska zachování jeho plodnosti a zachování života zvířete.

Prognóza z hlediska zachování života závisí na pokročilosti a průběhu celkové intoxikace nebo sepse organizmu zvířete.

Úspěšnost konzervativní léčby z aspektu zachování budoucí plodnosti lze vyslovit jako příznivou.

 

Prevence cystické glandulární hyperplazie endometria, a tím i pyometry není známa. 

Zvýšené riziko tohoto onemocnění je možné snížit zabřeznutím zvířete a vyloučením ošetření pacienta estrogeny, progesteronem nebo syntetickými progestiny.

Předejít vzniku zánětlivých stavů v děloze lze také dodržením zásad asepse při vedení porodu a krytí.

 

Dr.Josef Bubeníček