U těchto zvířat se při klinickém vyšetření celkem pravidelně setkáváme s řadou onemocnění jako jsou: diabetes, vady chrupu, chronické renální selhání, hypo. a hypertyreóza, gingivitidy, pyodermy, opakované ektoparazitózy, sekundární bakteriální infekce horních a dolních cest dýchacích, infekce močových cest, poruchy pohybového aparátu, chronické onemocnění trávicího traktu a zdravotní komplikace svědčící o omezení aktivity imunitního systému.

Z pohledu klinika je tedy v řadě případů nutné zaměřit svoji pozornost také na nozologickou jednotku, kterou je diabetes melitus.

K vyšetření byla předvedena fena (kříženec) ve stáří 12 let o váze14 kg s následujícími anamnestickými daty:

 

Délka současného onemocnění: 3–4 dny trvající apatie.

Chování, unavitelnost: odmítání pohybu, problémy s motorikou, v posledních dvou dnech výrazné zhoršení zdravotního stavu, laterální poloha.

Krmení: kompletní krmná dávka – granule.

Apetit: zhoršený.

Zvracení, regurgitace: nepozorováno.

Stolice: dosud pravidelná.

Kašel: nepozorován.

Vakcinace: základní.

Příjem tekutin: normální.

Kulhání, paréza: neochota ke vstávání a pohybu.

Pruritus: nepozorován.

Výtok (oči, uši, nos, pohl. aparát): nepozorován.

Změna konfigurace: diskomfort krku.

Hubnutí: výživný stav dobrý.

Životní prostředí: domek s pozemkem.

Onemocnění rodičů, sourozenců, případně jiných zvířat se kterými je pacient ve styku: nezjištěno.

Hárání: nepravidelné.

Prodělaná onemocnění, úrazy, operace: kašel, občasné nechutenství.

Dosud prováděná terapie a její efekt: neaplikována.

 

Při posouzení klinické symptomatologie a stanovení směru následujícího klinického a laboratorního vyšetření pacienta bylo nutné zohlednit následující kritéria:

u předvedeným pacientem je fena ve stáří 12 let, tedy zvíře predisponované z pohledu vyšší incidence k určitému typu onemocnění, zvíře vykazuje zvýšenou unavitelnost, odmítá pohyb a má problémy s motorikou, ale neprojevuje svalovou slabost, z anamnézy vyplývá, že se v posledních dvou dnech dostavilo výrazné zhoršení zdravotního stavu kulminující laterální polohou pacienta, ze způsobu chovu a ošetřovatelské péče o zvíře je možné vyloučit chovatelem nepozorované PU/PD a možnost výskytu projevu stresové hyperglykemie, jako posuzující faktor je třeba vzít do úvahy také nepravidelnost v hárání feny, které je třeba posuzovat z pohledu geriatrického pacienta. Z předložené anamnézy dále vyplývá, že u psa nebyla v poslední době aplikována žádná hormonální nebo jiná léčiva, na zvířeti nejsou patrné kožní změny a pacient neprojevuje vyšší zájem o péči kůže olizováním, chovatel nepozoruje poruchy GIT.

 

T: 37,7; P: 120; D: 36

Výživný stav: dobrý.

Chování: v normě.

Vědomí: normální, diskomfort krku.

Mízní uzliny: nezvětšené.

Sliznice: červenorůžové.

CRT: 2 sec.

Zubní kámen: +++

Kožní elasticita: snížená.

Palpace průdušnice: nebolestivá.

Motorika: neochota ke vstávání a pohybu, urč. stupeň hypertonu všech končetin.

Respirační aparát: zostřené vezikulární dýchání.

Kardiovaskulární ap.: srdeční ozvy ohraničené, rytmus pravidelný a synchronizovaný s pravidelným pulzem.

Abdomen: neprohmatný patrná distenze.

Rektum: suché.

 

Abdomen ohraničený, patrná celková obezita. Játra mírně zvětšená, kaudálně neohraničená, slezina beze změn, ledviny bez nálezu. Žaludek (pylorus) v pozici, stěna mírně zesílená. Hrudník ohraničený, plícní pole bez nálezu. Srdeční silueta neostře ohraničená.

 

Ledviny, slezina, pankreas, GIT, močový měchýř normální velikosti a struktury. Játra zvětšená ložiskovitě hypoechogení.

 

pH 7,35; pCO₂ 4,28 KPa; p 24,14 KPa; Hb 106 g/l; Ht 0,31 /l; Na⁺ 143 mmol/⁺ 4,74 mmol/l; Ca⁺⁺ 1,05 mmol/l; Cl^- 108 mmol/l.

 

Auskultační holosystolycký šelest v mitrální oblasti, sinusová tachykardie, bez arytmie. Susp.DCH, HMC, onemocnění aorty nebo mitrální chlopně

 

Den 1 – toxické změny tyček a části segmentů, hypochromie ERY.

Den 3 – toxické změny tyček a části segmentů.

Den 5 – toxické změny tyček, Howell – Jolyho tělíska, polychromatóza.

 

Specifická hmotnost 1,025; pH 5; krev ++; bílkoviny ++; glukózy ++++; ketony +++; sediment ERY 5–10; leukocyty 2–3, malé epitele 4–6, válce 2–3.

 

 

Kanylace – odběr krve k biochemickému a hematologickému vyšetření.

Stanovení hladiny glukózy, (glukometr – hladiny glukózy 11,8 mmol/l), aplikace infúzní terapie (Hartmanův roztok H1/1), medikace Codimox (amoxicillinum), Ranital (ranitidum – antag. H2 recept.), Canininzulin (inzulinum suillum).

 

Hladina glukózy 14,0 mmol/l.

Katetrizace: pH moče 5; bílkoviny ++; glukóza +++;
ketolátky ++; S 1021.

Aplikace inzulínu (Inzulín KMR), Codimox i.m., Ranital s.c.

Neurovyšetření – tremor, apatie, spin. reflex 4 × 0 +1.

 

Hladina glukózy 18,3 mmol/l.

Aplikace inzulínu, Codimox i.m., Constigmin s.c.

 

Nezvrací, močí.

Hladina glukózy 13,5 mmol/l.

Aplikace inzulínu, Codimox i.m., Constigmin s.c.

 

Pacient močí, nezvrací, apetit.

Hladina glukózy 13,6 mmol/l.

Aplikace inzulínu (Inzulín KMR) i.m., Codimox i.m., Constigmin s.c.

 

Pacient močí, nezvrací.

Hladina glukózy 8,6 mmol/l.

Aplikace inzulínu (Inzulín KMR) i.m., Codimox i.m., nakrmení.

 

CRT 2 sec., pacient močí, stolice, sliznice d.ú. růžová, ráno po OHE klidná.

Hladina glukózy 8,6 mmol/l, moč pH 7.

Aplikace inzulínu (Inzulín KMR) i.m., Codimox i.m., Hipralona Enro inj. (enrofloxacinum) i.m., Ciprinol (ciprofloxacinum) p.o., W/Den 8:

CRT 2 sec., močila, nezvracela, nekálela, příjem W/D + LFD Hladina glukózy 14,3 mmol/l.
Medikace – Hipralona Enro inj.i.m., Ciprinol tbl., Canininzulin I.U. s.c.

 

Močila, nezvracela, nekálela.

Hladina glukózy 11,2. Odmítá LFD, W/d.

Medikace – Hipralona Enro inj., Ciprinol tbl., Canininzulin s.c.

Příjem menšího množství W/d.

 

Přijala malé množství W/d + LFD.

Hladina glukózy 15,7. Odmítá LFD, W/d.

Medikace – Hipralona Enro inj., Ciprinol tbl., Canininzulin s.c.

 

Močila, kálela, tvarovaný trus.

Hladina glukózy 15,1 příjem malého množství LFD + W/d.

Medikace – Hipralona Enro inj., Ciprinol tbl., Canininzulin. s.c.

 

Diabetes mellitus (DM)

 

Diabetes mellitus je polyfaktoriální onemocnění psů, vznikající z akutního či chronického nedostatku inzulínu, hlavním důsledkem je hyperglykémie. Příčinou tohoto onemocnění je většinou částečná nebo úplná porucha inzulínové sekrece. Choroba může u psů probíhat bez příznaků onemocnění řadu měsíců až let. Neléčený nebo špatně léčený DM těžce poškozuje svého nositele a v mnoha případech končí letálně.

U psů jsou častěji postiženy feny, a to ve středním až vyšším věku (mezi 8.–10. rokem života). Cílem léčby diabetu je zejména:

u dosáhnout pokud možno fyziologické hodnoty glykémie,

u předejít těžším hypoglykémiím, a tak zabránit poškození mozku,

u zajistit lepší metabolickou kontrolu pro oddálení pozdních cévních komplikací,

u vytvořit kompromis mezi optimální hladinou HbA_1c a zvýšeným rizikem těžkých hypoglykémií.

Léčba diabetu u psů spočívá v dlouhodobé inzulínové terapii. K ní se používají inzulínové přípravky s prolongovaným účinkem.

 

Dodržovat režim diabetika – krmit psa 3× denně, první dávka představuje Přestane-li pacient přijímat potravu, aplikovat poloviční dávku inzulínu. Ke krmení využít komerční dietu pro diabetiky Hilus W/d nebo domácí stravu (vařené bílé maso – kuře, králík, ryba s vařenou rýží či bramborami). Je možné podat jogurt, nízkotučný tvaroh. 10% potravy má tvořit vařená mrkev. K dietě je vhodné přidávat vitamínové přípravky.

V zásadě nekrmit pacienta mimo stanovený krmný režim a zvířeti nedávejte žádné sladkosti.

Důležitá je pravidelná kontrola hladin glukózy v ranních hodinách před krmením a aplikací inzulínu a dále kontrola v odpoledních hodinách před krmením a aplikací inzulínu.

Rovněž je důležité sledovat příznaky možného předávkování inzulínem (dezorientaci, malátnost, apatii, křeče, slabost). Při výskytu těchto příznaků je třeba zvířeti poskytnout první pomoc ve formě podání cukerného roztoku per os (nejlépe 40% glukózu nebo glukopur).

Doporučeno je také provést preventivní diagnostiku Cushingova syndromu. Pro tuto diagnostiku je nutné dodat ranní moč pacienta.

 

Při odpovídající terapii je prognóza dobrá. Neléčený pacient s DM končí exitem v důsledku DKA nebo sekundárních infekcí. Chronické komplikace nedostatečně kompenzovaného DM způsobují diabetické retinopatie, nefropatie, neuropatie a katarakta.

 

Dr.J.Bubeníček