Chovatel psa upozorňuje na projev jednostranného zduření v oblasti perinea, které u zvířete zjistil před 10 dny. Od období zjištění problému u psa pozoruje bolestivé a ztížené kálení. S močením pes problémy nemá.

Výživa zvířete je řešena uplatněním kompletní granulované krmné dávky. Apetit psa je zachován, ale zhoršený. Příjem podávaných tekutin (vody) zůstává normální.

Stolice je u pacienta dosud pravidelná. Výživný stav je dobrý.

Onemocnění rodičů a sourozenců, případně prodělaná onemocnění podobného typu, a také úrazy a operace nebyly u pacienta zjištěny.

 

T: 37,7; P: 120; D: 36

Výživný stav pacienta je dobrý, zvíře je v odpovídající kondici. Pes neprojevuje změny v chování, vědomí normální.

Mízní uzliny jsou nezvětšené, sliznice červenorůžové, CRT 2 sec.

Poslechové pole srdeční je dobře slyšitelné, srdeční ozvy ohraničené, rytmus pravidelný a synchronizovaný. Puls dobře hmatný.

Vyšetření abdomenu není pro výraznou dispenzi břicha u pacienta zcela možné. Rektálním vyšetření a adspekcí perineální oblasti je zjištěno zduření perienálně sinistra. Palpace prostaty vykazuje ventrálně mírně zvětšenou a kraniálně neohraničenou prostatu.

 

Abdomen je v projekci ohraničený, na snímku je patrná spondylosa L 2, C 4–6, L4–L 5, detail zachován, játra, slezina a levá ledvina normální (nález z jedné projekce), močový měchýř odpovídající velikosti a je ohraničený. Prostata je normální, zřetelně ohraničená a nezvětšená.

 

Hernia perienalis sinistra.

 

Na základě klinického a rentgenologického vyšetření je chovateli doporučeno chirurgické řešení případu. Po souhlasu majitele s navrhovaným způsobem řešení je pacient předoperačně vyšetřen a vyšetření je směrováno k  inhalační anestézii. Zvíře je zakanylováno a je zkontrolován obsah močového měchýře.

Anestezie byla rozvržena na premedikaci, epidurální a inhalační.

 

Domitor inj. a.u.v. (metedomidini hydrochloridum) – přípravek vhodný k premedikaci celkové anestézie. Dávka 0,02 ml/kg ž.hm.

Temgesic inj. a.u.v. (buprenorphini hydrochloridum) – analgetikum – anodynum. Látka morfiového typu s centrálně analgetickým efektem v kombinaci s medetominem (Domitor inj.a.u.v.) je v dávce 0,01 mg/kg ž.hm vhodnou kombinací.

Propofol inj. a.u.v. (propofolum) – ultrakrátce působící hypnotikum s relaxačním účinkem podávané v dávce 2 mg/Lidocain 2% inj. a.u.v. (lidocaini hydrochloridum) – byl aplikován do lumbosakrálního epidurálního prostoru v dávce 1 ml/5 kg. Účinek nastoupil za 7 minut.

Oxid dusný byl využit k inhalační anestezii ve směsi s kyslíkem v poměru 1 : 1.

Operace je prováděna ve sternální poloze pacienta. Operační pole je omyto, desinfikováno a zarouškováno.

Incize je vedena dorzoventrálním směrem, perirektálně sinistra. Vypreparování kýlního vaku je dosaženo tupým průnikem přes relativně řídké podkoží. Vzniklé krvácení je kontrolováno ligaturami nebo kauterizací.

Tuková tkáň je v místě incize reponována tak, aby umožnila suturu kýlní branky, a to postupným založením jednotlivých stehů přes ligamentum sacrotuberosum, m. sphinkter a musculus obturatorius internus.

Jako šicí materiál je využit Prolen 3 v jednoduchém uzlíčkovém stehu.

Před založením sutury je třeba identifikovat důležité tělní struktury, pudendální cévy a nervy, kterým je nutné se při operaci vyhnout.

Nervus pudendus je zdrojem motorické inervace zevního řitního svěrače a jeho zachování je nezbytné pro udržení fyziologické defekace. Důležité pudentální neuromuskulární struktury často ohraničují kýlní vak a naléhají na m. obturatorius internus.

Po provedené kontrole je možné suturu dokončit a palpací překontrolovat její kompenzaci, provést opláchnutí sterilním roztokem a dvouvrstevně prošít podkoží.

Jako šicí materiál je možné použít PDS 3. Zásadou správně provedené sutury je maximální snaha vyšít všechny dutiny a nepoškodit přitom žádnou z podstatných cév a nervů.

Kůže se šije jednoduchým uzlíčkovým stehem, jako vhodný materiál je možné použít Ethilon 2.

 

Potřebná pooperační antibiotická clona je řešena uplatněním antibiotik širšího spektra Synulox 500 tbl. a.u.v. (Amoxycillinum trihydricum, Kalií clavulanas) v dávce 12,5 mg/

 

Za týden.

Zjištěné hodnoty triasu: T: 37,8; P: 80; D: 20.

Rána je při kontrole suchá s mírným otokem v okolí.

Pacient chodí bez potíží.

Ke zmírnění lokálního otoku je použit: Heparoid ung. a chovateli je doporučeno pokračovat v antibiotické léčbě (Synulox 500 tbl. v dávce 12,5 mg/kg).

 

Za další týden.

Kontrola hodnot triasu: T: 37,9; P: 82; D: 25.

Rána je suchá bez otoku a příznaků zánětu.

 

Pod pojmem kýla rozumíme prostup orgánu nebo jeho části z preformované dutiny přes její ohraničení do dutiny nepreformované.

Hernia perinealis diagnostikovaná u pacienta vznikla protruzí orgánů pánevní dutiny v oblasti mezi řitním otvorem a sedacím hrbolem při porušení funkce pánevní bránice. Navenek se tato kýla projevila jednostranným zduřením ventrolaterálně od anu.

Vznik těchto hernií má úzkou vazbu k porušení pružného uzávěru kaudálního pánevního vstupu dominantních struktur této oblasti, jako je diaphragma pelvis se svaly m. levator ani a m. coccygeus a jejich vnitřních a vnějších povázek.

Takto postižení pacienti, často psi (samci) ve věku 7–9 let, jsou často předváděni s déle trvajícím zduřením v oblasti perinea a  prevalencí pravostranné lokalizace vytvořené malformity.

I když pozorujeme viditelnou herniaci jednostranně, neznamená to, že nemůže dojít k postižení kontralaterální strany.

Perineální kýla často postihuje geriatrická zvířata, u kterých je možné pozorovat konstipaci, obstipaci, tenezmu a dysurii.

Symptomatologie onemocnění úzce souvisí jednak s typem kýlního obsahu a s rozsahem herniace.

Nejčastějším obsahem perienální kýly většinou bývají periprostatický tuk, prostata, močový měchýř, jejunální kličky a také omentum. Kýlní zduření bývá dobře hmatné, palpačně měkké, reponovatelné a kýlní branka jednoduše ohraničená.

V případech těchto kýl je využití konzervativní terapie z pohledu reparability (laxační diety, spasmolytika) málo účinná nebo zcela neúčinná. Může být pouze doplňkovou léčbou k chirurgickému ošetření.

Ke zvýšení účinnosti chirurgické intervence je možné také doporučit doplňkové zákroky, jako jsou cystopexe a kolopexe, vyplňování kýlní branky, popřípadě anální splitting, který má prostřednictvím zánětu vyvolat vazivovou induraci, a tím i zpevnění daného úseku.

Chovatele je třeba vždy upozornit, že u jednou postižených jedinců je možné časem pozorovat recidivy, a to u 31–45% případů.

Riziko rekurence perineálních hernií je vyšší u nekastrovaných jedinců (samců) oproti kastrátům.

 

Při odpovídající terapii je dobrá.

 

Dr.J.Bubeníček